Pět kroků od sebe - kniha vs. film

Kolik těch kroků teda je?

V dnešním článku jsem si vzala na mušku knihu s názvem 5 kroků od sebe a zároveň i jeho filmovou verzi od Netflixu.

Literární předloha:

Kniha má velmi krásnou obálku, kde ilustrátorka (nejspíš Lisa Perrin, ale jestli se mýlím tak mě omluvte) ztvárnila hlavní symbol celého příběhu a to jsou plíce. Nicméně i to, co se skrývá uvnitř knihy, není vůbec špatné. Hlavní postavy Stella a Will jsou velmi sympatické a oblíbíte si je velmi rychle. Oba trpí nemocí cystickou fibrózou, což je dědičné nevyléčitelné onemocnění, při kterém se vám v plicích tvoří velké množství hlenu, kvůli kterému nefungují, tak jak by měly. Tedy takto jsem to jako laik, alespoň pochopila z knihy. Co na knize velmi oceňuji je její poselství. Snaží se přiblížit tento typ nemoci i širším čtenářům a šířit tak o cystické fibróze osvětu. Do té doby, než jsem knihu vzala do ruky, jsem tento typ onemocnění, vůbec neznala. Při čtení si uvědomíte, že zdraví rozhodně není samozřejmost a měli bychom si ho vážit.

Stella se snaží udělat všechno proto, aby udržela sebe samu zdravou a v co nejlepším stavu. Striktně tedy dodržuje léčbu a dokonce na harmonogram léků vymyslela svou vlastní aplikaci. Dále vytváří videa na Youtube, kde podává informace o své nemoci. Je velmi organizovaná, miluje plánování a ještě více jeho dodržování. Za to Will je její úplný opak. Na léčbu kašle a nejradši by zbytek svých dní strávil mimo prostory nemocnice. Navíc se nakazil velmi odolnou bakterií Burkholderia cepacia, která mu jeho stav ještě velmi zhoršila. Síla prozřetelnosti tyto dva svede dohromady a oni se do sebe postupně zamilují. Jenže nemají to vůbec jednoduché. Osoby trpící cystickou fibrózou se k sobě nemůžou přiblížit, kvůli nakažení. Neustále se od sebe musí držet šest kroků, což je bezpečná vzdálenost. Ano vím, že se kniha jmenuje Pět kroků od sebe, nespletla jsem se. Důvod proč tomu tak je, se dozvíte v průběhu příběhu. A jelikož je to fakt hezký, nic vám o tom říkat nechci. No spoiler. Jejich vzájemná láska je tedy čistě platonická, ale o to více silná.

Určitě jste z popisu pochopili, že se jedná o young adult romanci, ale co se týče tématu a prostředí zcela ojedinělou. Příběh jako takový byl moc hezký, milý a dojemný. Pěkně se to četlo a dokonce vás čeká i pár zvratů. Zajímavé bylo prostředí nemocnice, ve kterém se celý příběh odehrává.

Filmové zpracování:

Byla jsem tedy zvědavá i na film. Dopředu jsem se nedívala na trailer ani jsem o něm nic nezjišťovala, abych měla prostor na opravdové srovnání bez cizího vlivu. První co mě hned naštvalo, je český název Tři kroky od sebe. Nemám ráda, když filmové názvy nerespektují originál a když se kniha jmenuje i v češtině pět kroků od sebe, proč nemůže i film? Nicméně to je jen malý detail. Film byl velmi věrný knižní předloze. Skutečně téměř všechny scény a dialogy byly jak přes kopírák hozeny do filmu (kromě konce), což mě se velmi líbilo. Hlavní představitelka Stelly (Haley Lu Richardson) byla vybrána opravdu perfektně. Přesně takto jsem si Stellu představovala, jak co se týče vzhledu, tak i jejího chování. A řekla bych, že její výkon je z celého filmu to nejlepší. Představitel Willa (Cole Sprouse) se mi také líbil, zahrál svoji postavu také dobře. Co jsem ale u něj postrádala, bylo určité charisma, které podle mě knižní postava měla. Ale jinak byl typově úplně stejný - hezká tvář, kudrnaté rozcuchané vlasy, dlouhá hubená figura. Will v knize často kreslil a velmi mě bavilo sledovat jeho kresby ve filmu a srovnávat je s tím, jak jsem si je představovala. Co ale musím uznat, že film na mě víc emocionálně zapůsobil. Z filmu mi celý příběh přišel více dojemný. Vymačkal ze mě v průběhu tolik emocí, co knížka za celou dobu ne. A přiznám se, že vůbec nechápu, jak je to možný?

Celkově tedy hodnotím příběh jako ten z lepších YA romancí, který má i přesah. A pokud máte náladu na hezký, dojemný film/knihu, který/á vám předá to, že pokud jste zdraví, je všechno v pořádku, směle do něj. 

Fun fact: Představitel Willa - Cole Sprouse hrál jako malý v seriálu Přátele syna postavy Rosse Gellera. A to jako fakt!