Přečteno - červenec, srpen, září

Vítám Vás u dalšího Přečtena. Neskutečně to letí a já se ani na konci záři ještě nesmířila s tím, že už nám skončilo léto. Ale i tak jsem toho kromě čtení stihla dost. Navštívila jsem svou vysněnou Sardinii, překonávala svou fobii z létání, zúčastnila se festivalu v Berlíně, objevila tam svou novou hudební lásku Balthazar a stihla se i přestěhovat do nového bytu. Doufám, že jste měli také nabité a fajn léto a teď už se vrhneme na tituly, které jsem přečetla: 

12. Harry Potter a Princ dvojí krve

Ráda bych tu zmínila, že jsem v dětství nikdy nevlastnila knížky Harryho Pottera, ačkoliv jsem je naprosto milovala a tak si tuto radost postupně plním až teď v dospělosti. Letos jsem si pořídila šestý díl -  Princ dvojí krve s naprosto dokonalou novější obálkou, kde je vyobrazena moje nejoblíbenější scéna z celého příběhu. Zrovna ji tu nemám na obrázku, ale myslím si, že je tak notoricky známá, že ji zde nemusím nijak zdlouhavě popisovat. 

Ačkoliv jsem se znovu těšila, jak se ponořím do tohoto nejkouzelnějšího světa, kterého znám, bylo čtení pro mě trošku zklamáním. Čekala jsem, že z příběhu budu naprosto odvařená, což se většinu knihy nedělo. Pro mě je totiž tento díl, co se týče zápletky, nejslabším z celé série. Pro mě tam prostě není tolik toho dobrodružství ve srovnání s ostatními díly. Musím i uznat, že v tomto díle mě velmi štvalo chování samotného Harryho Pottera, který byl naprosto posedlý Malfoyem. A na této lince byla založená většina knihy, což mě prostě moc nebavilo. Nicméně posledních 250 stránek je na druhou stranu zase naprosto epických, dobrodružných a konec (ačkoliv jsem ho znala) mě zase naprosto odrovnal. V této části se také nachází moje oblíbená scéna, kdy Brumbál vstoupí společně s Harrym do jeskyně k temnému jezeru, aby získaly jeden z viteálů. Tato scéna je hrůzostrašná, napínavá a závěrečné kouzlení samotného Brumbála mi vždyky navodí husí kůži, a to jak ve filmu, tak i v knize. 

Vždycky mě u Harryho překvapí, jak je to neskutečně čtivý, jak vás to naprosto vtáhne a vy přestanete vnímat okolní svět. Tento pocit jsem u knih měla v dětství a mám ho i dnes. Já vždycky říkám, že  je to nějakým způsobem začarovaný, protože to prostě není možný.  Takže stejně knize nemůžu dát jinak než:

4* 

13. Tiché roky

Miluju styl psaní Aleny Mornštajnové. Její rodinná dramata, prostě nemají chybu a její příběhy jsou velmi silné. Mám už za sebou Hanu a Listopád, což byly velmi silné tragické příběhy, a oproti nim jsou Tiché roky takový čajíček. Nicméně i přesto je to další poutavá kniha, na kterou jen tak nezapomenu.

Příběh pojednává o otci a dceři, kteří mají mezi sebou velmi komplikovaný vztah. Pomocí retrospektiv se dozvídáme celý životní příběh jak otce tak i dcery a zjišťujeme, co se mezi nimi stalo. První část knihy je popisování takových běžných životních dnů a událostí. Což by mě normálně vůbec nebavilo, ale talent paní Mornštajnové tkví i v tom, že umí všednosti popsat zajímavým způsobem. Co se mi také líbilo, že každá kapitola končila určitým slovním spojením, který pak začínala nová kapitola. Uprostřed knihy je zvrat, který mi vyrazil dech a který celý příběh otočil úplně jiným směrem. Knihy od Mornštajnové ve mě vždy vyvolají silné emoce, díky kterým se velmi dobře napojím na postavy i celý příběh. Nevím jestli to byl spisovatelčin záměr nebo prostě jen moje nepozornost, ale až úplně na konci knihy jsem pochopila důležitý aspekt hlavní hrdinky a taky důvod proč se kniha jmenuje Tiché roky. 

Alena Mornštajnová je prostě spisovatelka s velkým S.

4*

14. Květ pouště

Tak tohle bylo silné a zároveň těžké téma pro mě jako pro ženu. Květ pouště už jsem četla podruhé a zase mě to dostalo. Kniha je skutečný příběh somálské ženy Waris Dirie, která zde popisuje její kulturu a především tradici ženské obřízky, kterou sama zažila na vlastní kůži. Já naprosto nechápu, že se to v dnešní době stále děje a je mi z toho úplně úzko. Kniha si moc servítky nebere, takže je tento proces detailně popsán a bylo mi z toho úplně špatně. 

Nedá mi to, a ráda bych zde popsala pár faktů týkající se ženské obřízky (pokud to nechcete číst, tak přeskočte na další odstavec):

---

* tento rituál se provádí malým holčičkám, protože se věří, že ženské pohlavní orgány jsou nečisté

* provádí se velmi nehumánním způsobem v poušti a to čímkoliv co mají zrovna po ruce - kamenem, špinavou žiletkou někdy i zuby za plného vědomí

* víc jak polovina dívek tento proces nepřežije

* celý život potom ženy trpí velmi silnými bolestmi a to nejen při menstruaci

* matky tento rituál provádí svým dcerám proto, aby se potom následně mohli vdát, a aby byly zajištěné. Protože somálští muži odmítají neobřezané ženy. 

---

Waris ve svých třinácti letech utekla před domluveným sňatkem (otec ji prodal za 5 velbloudů šedesátiletému muži). Putovala pěšky až do Mogadiša a odtud se díky rodinným známým dostala až do Londýna. Střet dívky, která vyrůstala v poušti s londýnskou civilizací byl velmi autentický a já prožívala každou situaci s hlavní hrdinkou.Jelikož byla Waris velmi exotická a krásná brzo si ji všiml modelingový agent a ona se následně stala modelkou a slavnou osobou. Aktuálně Waris působí jako velvyslankyně v OSN, která šíří osvětu o této nechutné africké tradici. 

Je to neuvěřitelně fascinující příběh silné ženy, která to v životě vůbec neměla lehké a za mě rozhodně jedna z nejlepších knih, co jsem letos četla. Myslím, si, že by si Květ měla přečíst každá žena, aby si uvědomila, že máme velké štěstí, že žijeme v Evropě. Příběh byl v roce 2009 i zfilmován s nádhernou hudbou a taky ho velmi doporučuji. 

5*

15. Krysař

Ačkoliv byl Krysař moje oblíbená kniha na základní škole, teď tak nějak nevím, co si o tom mám myslet. Příběh vypráví o Krysařovi, který přichází do městečka Hammeln, kde má vyhubit přemnožené krysy. Využívá k tomu svou píšťalu, která na tyto stvoření působí hypnoticky a oni ho pak následují kamkoliv. Na píšťalu nepíská plným dechem, protože je to velmi nebezpečné. Kdyby na píšťalu zapískal pořádně mohl by ovládnout kohokoliv. Krysař se zamiluje do místní krasavice Agnes, kvůli které ve vesnici zůstává i po vykonané práci. Obyvatelé Hammeln mu ale odmítají zaplatit mzdu a on zjišťuje, že jsou možná více proradní než samotné krysy. 

Jediné, co se mi z knihy líbilo byl závěr, který je samozřejmě ikonický, ale jinak mě to nebavilo číst. Nějak se mi nepodařilo nasát atmosféru, neponořila jsem se vůbec do příběhu a spíš jsem to četla s cílem, abych to prostě dočetla. Což u knih vážně nemám ráda.  

Ačkoliv mám úctu ke klasice mám pocit, že už ji tak nějak neumím číst. 

3*

16. Hora mezi námi

Tak tohle mě hodně bavilo. Nejdříve jsem viděla film s Kate Winslet a Idrisem Elbou v hlavních rolích (jsou i na obálce) a když jsem knihu viděla ve výprodeji, tak jsem neodolala. Kniha je ale velmi odlišná od filmu a samozřejmě lepší, reálnější. 

Novinářka Ashley a chirurg Ben se setkávají na letišti v Salt Lake City, kde kvůli bouři ruší všechny lety. Jelikož oba velmi spěchají do jejich cílových destinací rozhodnou se využít pro přepravu menší letadlo. Bohužel ale pilot dostane v průběhu letu infarkt a oni se zřítí do zasněžených hor. Jako zázrakem přežijí, ale Ashley má velmi těžce poraněnou nohu a nemůžu se hnout. Benovi tedy nezbývá nic jiného než se postarat o sebe i Ashley a vymyslet jak se z této šlamastyky dostat. 

Téma boje o přežití mně velmi bavilo, myslím, že jsem podobnou tématiku četla poprvé a bylo to velmi osvěžující. Autor popisuje den po dni, jak se oba vypořádávají s touto situací a zároveň rozebírá i minulost chirurga Bena. Bavilo mě zjišťovat, jak si s nadcházejícími situacemi Ben poradí a obdivovala jsem s jakou odvahou a humorem celou věc oba zvládali. 

Co mě osobně překvapilo jak citlivým způsobem autor popisuje pocity a myšlenky obou postav. A líbilo se mi to. Je zde vykreslená i jistá romantická linka, která celý příběh dokresluje a je zcela pochopitelná v rámci kontextu celého příběhu. A konec mě dojal. Přiznám se, brečela jsem. Seděla jsem na chatě na zahradě a tekly mi slzy jako blázen :D 

Moc pěkný, dobrodružný příběh, který si určitě přečtu ještě několikrát. 

5*

17. Trhlina

Tak této knihy jsem se dlouho bála. Předchází ji totiž taková tajemná pověst a dlouho jsem si nebyla jistá, jestli bych to zvládla. Nicméně poslední dobou se u mě objevila nálada na něco tajemného, a tak jsem si řekla, že už je ten pravý čas :D

Autorovi Jozefu Karikovi se po vydání jeho prvního románu ozvala osoba, která mu chtěla povyprávět příběh spojený s pohořím Tribeč na Slovensku. Jedná se o reálné místo, kde se za prazvláštních okolností již několik desetiletí ztrácejí lidé. Kniha je tedy taková zpověď tohoto člověka jeho vlastními ústy. Rozhodnutí jestli je vše skutečná nebo se jedná o mystifikaci, už autor nechává na vás. 

Překvapil mne styl, jakým je příběh napsaný. Jako kdyby vám ho vyprávěl kámoš v hospodě. Hovorý styl s vulgárními výrazy. Nemůžu říct, že by mi to vadilo, ale jelikož jsem měla od knihy jiná očekávání musela jsem si na to trošku zvykat. Ale jakmile jsem se do knihy ponořila, nemohla jsem ji odložit. Prvních sto stránek jsem přečetla jedním dechem. Bylo to zajímavé, tajuplné, strašidelné, plné hrůzostrašných skutečných faktů, které si můžete i samy dohledat na internetu. Autor vás stále napíná a připravuje na něco, co tam teprve bude. A závěr byl neskutečný. Hrozně jsem se u toho bála zároveň jsem to ale nemohla odložit a s vytřeštěnýma očima jsem to zhltla až do konce. Vysvětlení, co se na Tribeči děje v knize nenajdete, ale to, co tam daná osoba zažila je velmi hrůzostrašný. Byly to takové jednoduché věci, ale o to víc reálné a děsivé. Troufám si tvrdit, že úroveň strašidelnosti by se klidně mohla rovnat knihám od Kinga a velmi oceňuji jakým způsobem byla tato kniha promyšlená a napsaná. 

Jestli je to celé pravda nebo je to vymyšlené nedokážu posoudit, ale vím, že na výlet na pohoří Tribeč rozhodně nepojedu! :D

5*

18. Přiveď mě zpátky - audiokniha

Tato audiokniha mě doprovázela balením všech mých věcí v rámci přípravy na stěhování. Bylo to moje první setkání s touto autorkou thrillerů na kterou jsem slyšela jen chválu. A musím říct, že mě to strhlo. Já jsem poslouchala každý slovo, skoro nedýchala bylo to velmi napínavý a zajímavý. Celé jsem to poslechla asi za tři večery. 

Jedná se o propracovaný vztahový thriller. Pár Finn a Layla jsou na dovolené v Paříži, kde se zastaví na benzínce a tam Layla zmizí a už ji nikdy nenajdou. My se postupně dozvídáme co se přesně stalo. Zjišťujeme historii tohoto vztahu a kam se vlastně od zmizení posunul Finn. Další dějová linie je po 10 letech, kdy se Finnovi a jeho nové snoubence začnou dít divné věci, které až hrozivě spojují právě se zmizelou Laylou. A bylo to fakt dobrý. 

Hlavní zápletku jsem ale trochu tušila, nevěděla jsem přesné detaily, ale za mě je tam prostě určitá část, která mi nedávala smysl. Tím pádem musím trošku snížit hodnocení. Oceňuji ale celkovou audio kvalitu. Finna namlouval herec Martin Pechlát, který měl velmi příjemný hlas a moc dobře se mi to poslouchalo. 

3,5*

A to už je dneska úplně všechno. Doufám, že Vás můj výčet knih bavil a zase někdy příště. 

A čtěte je to boží!

Vaše Melange.