Přečteno - duben, květen, červen

No...Tentokrát jsem tomu moc nedala. V počtu svých přečtených knih jsem se moc nerozšoupla. Nevím úplně čím to je. Možná hezkým počasím, tak trochu čtecí krizi nebo prostě tím, že volného času je čím dál tím méně. V červnu mě i zbrzdil fakt, že jsem rozečetla tři knihy naráz a nestihla tím pádem dočíst ani jednu. Nicméně i v té malé hrstce knih, se objevily poklady, které bych vám tu ráda představila. Takže jdeme na to:

06. Kouzla rodu Thornů

Tato young adult fantasy s krásnou obálkou (na kterou jsem při čtení pořád koukala), se mi skutečně líbila. Je prostě plná magie, živých knih, kouzelných předmětů, různých bytostí. dobrodružství, skvělých postav zasazených do zajímavého magického světa. Což jsou atributy, které já mám prostě ráda. Příběh pojednává o Elizabeth, která vyrůstá v prostředí veleknihovny Summershall, kde se starají o knihy různého druhu i původu. Jedná se o grimoáry, což jsou knihy, které jsou živé. Mohou na vás plivat inkoust, vrčet, šeptat, uřknout vás, ovládat. Pokud v sobě skrývají něco temného třeba černou magii mohou se proměnit ve zlotvory neboli příšery.  Což byl prvek, který se snad musí líbit každému, kdo miluje knihy. 

Jedné noci, najde Elizabeth mrtvou ředitelku Irenu a vypuštěný jeden z nejnebezpečnějších grimoárů. Elizabeth je z celé záležitosti obviněna a je poslána před hlavní soud. Na cestě ji doprovází čaroděj z rodu Thornů Nataniel, který má velmi ošemetnou pověst. Za mě velmi atraktivní zajímavá postava se složitým charakterem. Avšak nejoblíbenější postava byl Silas, což je démon, který doprovází čaroděje Nataniela na jeho životní cestě. Je to ten druh postavy, který je komplikovaný. Netušíte jestli je vlastně hodný nebo zlý. Pluje mezi těmito dvěma charaktery, a to je typ postavy, který mě opravdu baví.

Postupně se však dozvídáme, že na další veleknihovny začíná někdo útočit a vypouštět ty nejnebezpečnější grimoáry a ukáže se, že Elizabeth s tím nemá nic společného. A tato trojice hrdinů se rozhodne této záhadě přijít na kloub a tím se spustí řada dobrodružství, která vyvrcholí odhalením mnoha nečekaných tajemství.

Děj vám díky akčním scénám odsýpá a do poslední chvíle jsem neměla tušení, jak vše dopadne. Zamilovala jsem si hlavní postavy, které mají velké charisma a velmi jsem se s nimi sžila. 

Je zde i romantická linka, ale byla tak akorát. Byla tam spíše jako vedlejší efekt, který celý příběh krásně doplňoval. 

Musím ale uznat, že to chvílemi bylo mírně naivní. Určitá rozuzlení děje, popisy, dialogy byli občas dost jednoduché. Nicméně já to této knize musím odpustit. Protože dobrodružné magické fantasy je prostě můj srdcový žánr.

4*

07. Tisíce metrů ode dna ❤

Tak tato kniha byla naprosto nádherná. Ačkoliv byla krátká, bylo v ní uloženo tolik smysluplných a hlubokých myšlenek, že na ni hodně dlouho nezapomenu. Je to ten typ knihy, který se vám vryje do srdce a už tam zůstane ❤ 

Hlavní tématem této knihy je ztráta milované osoby, což není jednoduché téma, ale způsob jakým je zde zpracováno mi přišel perfektní. S notnou dávkou nadsázky i humoru, zároveň velmi dojemně plus zde najdete situace se kterými se sžije každý, kdo si podobnou ztrátou prošel. 

Hlavní postava je Paula, která přišla o své malého brášku. Bohužel si moc neví rady, jak s touto situací naložit, než potká seniora Helmuta za velmi pozoruhodných okolností. Ten ji předá své životní zkušenosti a pomůže znovu nalézt chuť do života. Vydají se spolu na výlet (jehož hlavní účel je suprově bizarní) po horách a jezerech, kde spolu prožijí nezapomenutelné chvíle. 

Je to kniha, u které se budete smát nahlas, brečet a zamýšlet se nad pomíjivostí života. A jsem velmi pyšná, že mám tento skvělý kousek ve své knihovně. 

5*

08. Oceán na konci uličky

Tuto knihu jsem již četla před 8 lety a tenkrát jsem k ní napsala komentář - horová pohádka pro dospělé, plná hlubokých myšlenek o našem bytí. A i po druhém přečtení s tímto komentářem souhlasím. Příběh jako takový je velmi zvláštní, netradiční, originální. Neil Gaiman má neskutečnou fantazii a talent. I přesto že má kniha jen 179 stránek vám toho přinese opravdu hodně. 

Děj jako takový se mi bude těžko popisovat. Je to právě dáno tou netradičností a tajemností. Příběh pojednává o muži, který se vydá na místo, kde kdysi vyrůstal. Nepamatuje si přesně, co se tam stalo, ale vnímá jen divný pocit, který mu toto místo vyvolává. Postupně se mu však jeho vzpomínky vyjasňují a my sledujeme celý zážitek jeho dětskýma očima. A rozhodně je tento zážitek dost děsivý. 

Na začátku má příběh velmi specifickou atmosféru, která vás úplně pohltí a místy je to dost strašidelné. Při některých scénách mi dokonce běhal mráz po zádech. Prostředek je velmi zvláštní. Nic zde není vysvětleno dopodrobna, takže vy si můžete sami domýšlet, co to všechno asi znamená. A konec mě úplně dostal. V této části bylo právě nejvíc myšlenek o našem bytí. Jak vnímáme svět dětskýma očima a co si z něj neseme do dospělosti. 

Velmi zajímavý a tajuplný příběh. 

3,5*

09 Půlnoční knihovna

"Není důležité na co se díváš, nýbrž to, co vidíš"

Nejdříve jsem se této knize chtěla vyhnout, jelikož ten obrovský hype mě tak trochu odradil. Nicméně na doporučení kamarádky jsem si ji přečetla také. A vůbec jsem toho nelitovala. Neskutečně čtivá knížka, která vás pohltí a nepustí dokud ji nedočtete. Je to ten typ knihy, kdy vám stránky mizí pod rukama ani nevíte jak. Moc mě to bavilo. 

Příběh pojednává o Noře, která je velmi nespokojená se svým životem a už nevidí žádné jiné východisko než sebevraždu. Ale neumře. Objeví se do takového meziprostoru Půlnoční knihovny a dostane možnost si vyzkoušet různé verze svého života a nalézt tak znovu ztracený smysl. V knihovně si vždy vybere knihu, která představuje verzi jejího života ve kterém se rozhodla pro něco jinak. A tímto způsobem postupně zkouší různé paralelní verze. Ve kterém se však ale rozhodne zůstat?

Příběh je velmi zajímavý a zpracovává velmi netradiční téma. Donutí vás se zamýšlet nad vlastním životem, což občas nebylo jednoduchý. Co jste udělaly dobře, co naopak ne. A že v podstatě všechno záleží jen na vás. 

Za mě perfektní kniha a pro mě poučení pro příště, že si na knihy nemám vytvářet předsudek. 

5*

10. Muž, který sázel stromy

Má velmi oblíbená jednohubka, která má jen 30 stránek. Silný příběh, který bych dala jako povinnou četbu do základních škol. Pro mě ještě o kousek lepší než Malý princ. Příběh o tom jak velmi jednoduchý počin osamělého muže, pozitivně ovlivní život budoucí generace. Nádhera!

5*

11. Nejšťastnější muž na zemi - audiokniha

"Sdílená bolest je poloviční bolest. Sdílená radost je dvojnásobná radost!"

Tentokrát jsem se pustila i do audioknihy. Moc ráda u nich pracuji nebo cestuji a když jsem viděla tuto novinku na Audiotéce, tak jsem prostě neodolala. Celkem má 4 hodiny čímž se řadí do kratších audioknih a já ji poslechla na dva zátahy. Hned na začátku musím vypíchnout hlas Jana Kačera, který hlavní postavě naprosto sedl a slyšet tak silný příběh z úst tohoto herce byl velký zážitek. 

Hlavní postava Eddie vám vypraví svůj životní příběh, napříč druhou světovou válkou, koncentračními tábory a skutečně si nebere servítky. Vše vám odvypráví přesně tak, jak to prožil. Místy je to mrazivé, dojemné, tragické, ale i poučné. Především tím, že i přes to všechno, co si Eddie zažil si zachoval pozitivní mysl a myšlenku, že život je vlastně krásný. Neskutečný příběh, který si určitě poslechnu ještě několikrát. 

Velmi se mi líbil způsob vyprávění Eddieho. Promlouval jakoby přímo ke čtenářovi v mém případě posluchačovi. Mluvil k vám jako ke kamarádovi a tím to bylo velmi působivé. Moc doporučuji. 

5*

A to je z dnešního článku všechno. Doufám, že se přes léto trochu více rozečtu a v nadcházejícím "Přečtenu" vám představím mnohem více knih. 

Vaše Melange.